Dubliňané.

18.07.2018

Na základě třech vítězství na Mistrovství České republiky jsem byla nominována reprezentovat mou zemi na Evropském poháru v twirlingu největší světové twirlingové federace WBTF (World Baton Twirling Federation). Soutěž se konala v irské metropoli - Dublinu.

Co vám budu povídat, byla jsem natěšená, protože Irsko je jedna z mála evropských zemí, kde jsem do té doby ještě nebyla a navíc, do Dublinu jsem se chtěla vždy podívat. Proč? Shrneme si to v pár bodech:

1) po literárních stopách

Jakožto studentka anglické literatury oceňuji toto místo především kvůli literárním legendám, které se procházely po stejných chodnících jako já. No není to vzrušující?! Například James Joyce, Samuel Beckett, Oscar Wilde nebo George Bernard Shaw. Skutečný ráj pro všechny knihomoly představuje knihovna nejprestižnější irské univerzity Trinity College

 - tam jsem bohužel neměla čas zavítat, snad příště.

2) trocha historie

Přímo v srdci města najdete Dublinský hrad, který v minulosti sloužil mnoha účelům - ať už coby obranná stavba, královské sídlo nebo třeba vojenská pevnost. Dodnes je navíc využíván irskou vládou k nejrůznějším reprezentačním akcím. Chcete-li prozkoumat další hrady a pevnosti, určitě se vydejte na výlet za hranice města a poznejte úžasné středověké hrady ve Swords. My tak učinily poslední den po skončení soutěže. Super zážitek ! 

3) na skleničku piva do známého baru

Bary a puby k Dublinu zkrátka nerozlučně patří, místní hospodská kultura je skutečně rozmanitá a pub je centrem dublinského společenského života. My jsme tak také musely učinit a zamířily jsme do jednoho z prověřených a oblíbených barů ve vyhlášené noční čtvrti - Temple Bar, kde jsme se ihned seznámily s dalšími pánskými turisty. Bez toho aniž byste si dopřáli skleničku výtečného tmavého piva Guinness rozhodně nemůžete Dublin opustit. Po cestě na toalety jsem potkala u stolu dokonce Jamese Joyce! Nevěříte, mrkněte na fotografie níže ;-) 

4) strhující irská hudba

Zvláště k večeru ožívají dublinské ulice a "osvěžovny" díky mnoha pouličním hudebníkům. Irové jsou národem muzikantů a svědčí o tom mimo jiné i to, že zelená zemička má dokonce harfu ve svém státním znaku.

5) irský přízvuk

Co mě v Irsku vážně dostalo, byl irský přízvuk. Přišla jsem do obchodu a připadala jsem si jako po první hodině angličtiny v životě. Jednoduchou otázku "Would you want a bag?" jsem musela dlouho přelouskávat, protože výslovnost slovíčka "bag" (taška) byla opravdu hodně odlišná od typické výslovnosti, které se ve školách učíme. Když jsem prodavačce zopakovala 'mou variantu' téže otázky, pokývla hlavou, že myslíme na totéž. A to nebyl jediný případ. Celkově jsem spíše rozuměla starším občanům, než mladší generaci. 
Takže v Irsku mějte nastražené uši! :-D

Celkově na tento výlet moc ráda vzpomínám, protože kromě poznání Dublinu a Swords jsem sklidila také obrovský úspěch (největší mé dosavadní kariéry), a to v podobě zlatého, stříbrného a bronzového kovu ze všech mých třech disciplín. Zlato jsem obhájila z loňského Světového poháru a znáte to - je těžší vítězství obhájit, než vyhrát poprvé. To mi udělalo obrovskou radost, ale potom přišla hned další 'rána' - bronz z mé další disciplíny, ve které jsem se loni nedostala ani do finálové 10, tudíž letos můj cíl byla TOP 10, rozhodně jsem ani nepomyslela na stupínek vítězů. Paráda! Další pecka přišla po vyhlášení postupů do semifinále v mé poslední disciplíně a zároveň v disciplíně, ve které jsem si nikdy moc nevěřila. Z 26 soutěžících jsem byla po prvním kole na průběžném 6.místě!! Nevěřila jsem, vážně. Do semifinále jsem šla naprosto v pohodě - myslela jsem si totiž, že skladbu ukazuji naposledy... šla jsem ji teda ukázat už vážně naposled. Ale stalo se něco opět nečekaného. Postup do FINÁLE!!! A co je ještě lepší, z 3.místa! To už jsem nechápala celý svět :-D Nejlepších 6 si rozdalo boj o medaile ve finále. Musím říci, že když jsem viděla soupeřky, jak se rozcvičovaly, bylo mi na jednu stranu nevolno, ale na druhou stranu jsem byla na sebe hrdá, že jsem se dostala mezi takové twirlery. Ve finálovém kole mi to bylo už jedno, chtěla jsem si to maximálně užít a podat svůj nejlepší výkon - po třetí během závodů jsem zajela 'no drop' skladbu - to znamená bez pádu. Takže spokojenost. Rodina v Česku a také přátelé v hale si dělali pořadí podle bodů, které se po ohodnocení porotou ukázaly na světelné tabuli. Přijdu do šatny, podívám se na mobil a tam zpráva od mamky: ,,Pane bože, jsi druhá !!!! " Než jsem se stačila vzpamatovat, rozrazily se dveře a do šatny vtrhla kamarádka a zároveň má soupeřka a spolubydlící Terka, která tam pro mě celý týden byla. Křičela a běžela mě obejmout: "Veruuuu, jsi druhááááá!!!" Nechápala jsem, nechápala a nechápala. Já s tou disciplínou ani nechtěla jet. Nedokážu asi říct, která medaile pro mě byla větší šok, protože všechny znamenaly maximum.

Spojila jsem si tedy nezapomenutelné závody s příjemným výletem. To je přesně to, co mě naplňuje - Twirling a cestování. Irsko je krásná země a Dublin určitě není město, na které stačí jeden den. Je tam toho tolik co objevovat a co podniknout. Určitě bych se ráda vrátila, ať už na závody, nebo jen tak.

Poslouchejte srdce a věnujte se tomu, co pro vás má smysl!

Veronika.