Slunečné Lignano Sabbiadoro - Mistrovství Evropy v twirlingu NBTA

Po třech zlatých titule ve všech mých disciplínách na Mistrovství České republiky jsem byla nominována reprezentovat ČR na prestižním Mistrovství Evropy v twirlingu asociace NBTA. V úterý dne 16.4. v pozdních večerních hodinách odjela česká reprezentace autobusem směr Itálie, Lignano Sabbiadoro. Cesta utekla poměrně rychle, zavřela jsem oko a hned jsme byli v Itálii. Po příjezdu jsme se byly se Sašou (má svěřenkyně) a Naty (naše kamarádka z Jevíčka) podívat k moři - najít moře bylo těžší než se prvotně zdálo :D (všude bylo oplocení). Odpoledne nás čekaly prostorové zkoušky v závodní hale. Ozkoušely jsme si plochu, světla a hudbu. Největším šokem pro nás byla asi teplota, protože na takovéhle teplíčko jsme doma nebyly zvyklé. Bohu díky za těch pár šortek, které jsem přihodila do kufru! Toto se nedalo srovnávat s loňským Norskem, kde bylo pomalu až -20 stupňů :D Já osobně tedy preferuji raději Itálii haha. Po music testu jsme chvíli čekali, než nás ubytují (byla to delší chvíle). Po ubytování jsme měli asi jen hodinu a půl do zahajovacího ceremoniálu, takže jsme si vzali všechny potřebné věci s sebou a šly se projít do města. Ochutnat jsme musely samozřejmě tradiční italskou zmrzlinu v centru - lahoda. Zpět jsme se vraceli po pláži (z těch několika km po písku mě bolí nohy ještě teď :D). Večer se konalo slavnostní zahájení soutěže.

Druhý den Naty vystupovala už ráno, tak jsme jí fandily a točily ji. Já jsem šla až odpoledne, takže času dost. Se sestavou (rytmickým tanečním sólem) jsem byla spokojena. Udělala jsem, co mi letošní časové možnosti dovolovaly. Samozřejmě bych mohla podat lepší výkon, kdybych měla více tréninků, ale bohužel, s věkem rostou povinnosti.

V pátek jsem vystupovala také odpoledne a také až ke konci mé kategorie. Tentokrát jsem soutěžila v sóle s 1 hůlkou. Skladbu jsem zajela pouze s jedním pádem, takže také spokojenost. Večer jsme se šly projít na pláž. Samozřejmě nesmím opomenout místní jídlo!!! Přestože hodně lidí chodilo a ohrnovalo nos, že jim nechutná, já jsem si nemohla stěžovat. Byli jsme zde na soutěži v minulých letech už 3x a pokaždé mi chutnalo. Vynikající italské těstoviny (pokaždé jiné, ale stále výborné), ryba s hranolkami, skvělé dezerty a mnoho dalších pochutin, které neumím ani pojmenovat :D Zkrátka k přecpání...

V sobotu mě čekal poslední soutěžní den a zároveň největší úspěch v mé NBTA mezinárodní twirlingové kariéře - kdyby to člověk tušil :-) Sólo 2 hůlky! Tentokrát jsem šla již ráno, ale opět jako jedna z posledních. Trochu jsem už cítila únavu, ale nedala jsem se zastrašit. Spadly mi sice dva hloupé prvky a jedním jsem se připravila o FINÁLE, ale nevadí.... ačkoliv jsem byla nejblíže k finále, co jsem kdy v životě byla, finální 10.místo v konkurenci elitních twirlerů celé Evropy považuji za obrovský úspěch a obrečela jsem to. Tedy, brečela jsem už při udělování vysokých bodů od poroty. Od Anglie jsem obdržela neuvěřitelné 4.místo a od Francie 8.místo, což jsou obojí finálové příčky. Asi nemusím více rozvádět, jak jsem byla šťastná!!!

Večer, když už jsem měla vše za sebou, následovala pidi oslavička. Vyrazily jsme s Naty, Sašou a ještě Míšou ze Zlína, která byla s námi na pokoji, do města na pizzu (a já tam musela kopnout taky Aperol :D - ano, říká se tomu absťák, protože ho fakt miluju :DD). Mimo jiné jsme se dozvěděli, že Míša ve své věkové kategorii postoupila do finále, takže další důvod k radosti.

Poslední den, v neděli, jsme už s holkama odpočívaly a podporovaly Míšu ve finále, zajela to skvěle. Ještě jsme si užily soutěže a moře... natočily jsme také společné vzpomínkové video ukazující různá místa, kde jsme se ten týden pohybovaly :-) Po páté hodině bylo vyhlášení a ukončovací ceremoniál, následovala cesta domů, která byla ještě kratší, než cesta do Itálie.

Mimo skvělé twirlingové zážitky, "relax" (dá-li se to tak nazvat) u moře na pláži a výborné italské gastro jsem se opět viděla se svými přáteli a trenérkou z Francie, dalšími skvělými kamarády z Ruska a Holandska. Pár dárečků na památků, sladkůstek z Holandska a Ruska, podpisů, fotek, povídání s přáteli, které celý rok nevidím... zkrátka TOHLE JE TO, CO NA SVÉM SPORTU NEJVÍCE MILUJI. Další skvělé mistrovství. Tak snad zase za rok, i když trochu jinak...! ;-)

Nikdy mě asi neopustí vášeň pro tenhle sport. Je to něco, pro co dýchám a vždy to budu já. Nedá se to slovy popsat :-)

Sbohem Itálie, snad zase v říjnu na stejném místě! :-*